Jan Trampota byl představitelem české krajinomalby a moderního výtvarného umění. Narodil se 21. května 1889 na Žižkově v chudých poměrech jako jedno z pěti dětí Jana a Vendelíny Trampotových. Původně byl vyučen zahradníkem, ale později studoval na Umělecko-průmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte a večerní akt u prof. Jana Preislera v letech 1907–1909.

V roce 1913 se stal členem SVU Mánes a účastnil se spolkových výstav a výstav v cizině. Pobýval v Nové Vsi u Chotěboře a zažil krátké, ale plodné období malířských zkušeností s trvale oblíbenými náměty parků, stromů a krajin.

Během první světové války sloužil na frontě a prošel několika městy včetně Salcburku, Bergheimu, Nova Ledo, Fonda a Mole. Po válce měl v roce 1919 první soubornou výstavu s sochařem Josefem Kubíčkem v Praze.

Trampota maloval na Slovensku v roce 1919 a následně v Nových Hradech u Vysokého Mýta v letech 1919–1920. V roce 1921 se oženil s Albertinou Venclovou a usadil se trvale v Pěčíně. Krajina v okolí Slatiny nad Zdobnicí a Pěčína se stala inspirací pro jeho tvorbu.

Jeho dílo je spojováno především s krajinářskou tvorbou. V období moderního francouzského neoklasicismu vykazuje jeho tvorba osobitý rys. 

Trampota zemřel 19. října 1942 v Poděbradech po dlouhodobém boji s srdeční chorobou.

Jan Trampota byl představitelem české krajinomalby a moderního výtvarného umění.