1923 Barevný dřevoryt na ručně sbíraném papíře, 23x18 cm (52x43 cm), recto tužkou vpravo dole pod tiskovou plochou podpis autorky a datace "A. Macková 23", vlevo dole název díla "V podvečer". V tomto listu Anna Macková soustřeďuje kompozici kolem dominantního motivu štíhlé pinie, která jako vertikální osa sjednocuje celý obrazový prostor. Její silueta kontrastuje s klidně rozloženými horizontálami střech, města a vzdáleného horského pásma. Krajina je redukována na základní barevné vztahy – teplé pastelové okry architektury, jemné fialové dálky a světelně sjednocené nebe – čímž vzniká dojem klidného, mírně ospalého, sluncem prozářeného odpoledne. Pro Mackovou je typická schopnost spojit dekorativní stylizaci s citlivým smyslem pro atmosféru místa. Linie dřevořezu zůstává zřetelná a rytmická, barva však nepůsobí ornamentálně samoúčelně, ale jako nositel světla a prostoru. Výjev tak nepodává popis konkrétní lokality, nýbrž její podstatu – středomořský klid, stabilitu a harmonii, které patří k nejpůsobivějším kvalitám autorčiny meziválečné grafiky. Narodila se ve Studeňanech u Jičína, kde její rodiče vlastnili statek. V letech 1909–1911 studovala portrét, zátiší a krajinu na pražské soukromé škole Karla Reisnera. Poté se věnovala studiu grafiky u Františka Horkého. V roce 1918 se poprvé setkala se svým budoucím partnerem Josefem Váchalem. Jejich vztah však započal až v roce 1920 a zejména po smrti Váchalovy manželky Marie. V roce 1923 podnikla s Josefem Váchalem cestu do Jugoslávie, kde ji okouzlilo jadranské pobřeží. Starala se Josefu Váchalovi o domácnost a financovala některé jeho výtvarné činnosti. Byla členem Kruhu výtvarných umělkyň. Po smrti matky v roce 1937 se spolu s Váchalem přestěhovala na statek rodiny Macků do Studeňan, kde spolu oba žili až do smrti v roce 1969. Josef Váchal zemřel šest dní po smrti Anny Mackové. Oba jsou pochováni na hřbitově v Radimi.