1923 Barevný dřevoryt na ručně sbíraném papíře, 30x22,5 cm (45x33 cm), recto tužkou vpravo dole pod tiskovou plochou podpis autorky a datace "A. Macková 22", vlevo dole název díla "Dubrovník". Papír místy skvrnitý. Dřevoryt Anny Mackové zachycuje Dubrovník jako tichou, téměř snovou scenérii. Strmé kamenné domy s červenými střechami se sklánějí nad úzkou uličkou, zatímco v pozadí se otevírá klidné moře s drobnými plachetnicemi. Barevnost je tlumená, s převahou okrů a zelení, které změkčují pevnou architekturu. Kompozice působí intimně a uzavřeně, jako pohled z terasy do horkého středomořského odpoledne. Macková zde spojuje dekorativní zkratku s citlivým smyslem pro atmosféru místa. Narodila se ve Studeňanech u Jičína, kde její rodiče vlastnili statek. V letech 1909–1911 studovala portrét, zátiší a krajinu na pražské soukromé škole Karla Reisnera. Poté se věnovala studiu grafiky u Františka Horkého. V roce 1918 se poprvé setkala se svým budoucím partnerem Josefem Váchalem. Jejich vztah však započal až v roce 1920 a zejména po smrti Váchalovy manželky Marie. V roce 1923 podnikla s Josefem Váchalem cestu do Jugoslávie, kde ji okouzlilo jadranské pobřeží. Starala se Josefu Váchalovi o domácnost a financovala některé jeho výtvarné činnosti. Byla členem Kruhu výtvarných umělkyň. Po smrti matky v roce 1937 se spolu s Váchalem přestěhovala na statek rodiny Macků do Studeňan, kde spolu oba žili až do smrti v roce 1969. Josef Váchal zemřel šest dní po smrti Anny Mackové. Oba jsou pochováni na hřbitově v Radimi.