Základní údaje
zachovalost | lehce zažloutlý papír, na papíře drobné skvrny |
technika | dřevoryt |
rozměr | 16,5 x 11,8 cm |
signatura | sign. PD JVáchal |
stav díla | Přátelství se sběratelem Vincencem Paulusem udržoval J. Váchal více než 40 let. V průběhu 20. let získal V. Paulus několik váchalových olejů, později se soustředil téměř výhradně na sbírání exlibris. V roce 1936 vydal Paulus "Soupis knižních značek J. Váchala" v nákladu 100 číslovaných výtisků. V doplňování soupisu pak Paulus pokračoval až do padesátých let, tedy téměř do konce Váchalovy umělecké činnosti. |
autor | 1884 - 1969 |
Popis
O autorovi
Josef Váchal se narodil 23. září 1884 v Milavčích a zemřel 10. května 1969 ve Studeňanech. Do Prahy se přestěhoval v roce 1898, kde se učil u renomovaného knihaře Jindřicha Waitzmannovi a absolvoval průmyslovou školu pokračovací. V roce 1902 se stal vyškoleným knihvazačem. V roce 1904 pracoval krátce v Bělé pod Bezdězem, ale brzy se vrátil zpět do Prahy, kde byl přijat do krajinářské školy Aloise Kalvody. V dalších letech také navštěvoval malířskou školu Rudolfa Béma a studoval leptání u Antonína Herverta. Většinu svého umění pak tvořil jako samouk.
Váchalova tvorba byla ovlivněna směsí expresionismu, symbolismu, naturalismu a secese. Přestože měl svůj vlastní jedinečný styl, jeho umělecké vyjádření nebylo striktně vymezeno žádným konkrétním směrem. Mezi hlavní rysy jeho díla patřily mystické dřevoryty, snové vize a hluboký vztah k přírodě. V určitém období svého života byl inspirován okultismem, což se odrazilo i v jeho díle.
Kromě vizuálního umění byl Váchal také spisovatelem, básníkem a filozofem. Byl jedním ze zakladatelů umělecké skupiny Sursum a také se podílel na vzniku revue Veraikon. Jeho kariéra byla nejaktivnější během období první republiky, zatímco za komunistického režimu se potýkal s existenčními problémy.