Základní údaje
technika | linořez |
rozměr | 12 x 7 cm |
rok | 1915 |
signatura | sign. DU Josef Čapek 1915 |
rám | rám |
popis | jeden hnědočerný otisk nesign., nalepený na podložce se signaturou Josef Čapek 1915. Jde o drobné, ale významné Čapkovo dílo, vycházející z inspirace černošským uměním. Otisk ze stejné matrice zveřejnil Čapek roku 1917 v německém revui Die Aktion. Motiv předložené práce náleží do rozsáhlého cyklu ženských hlav a postav, který Josef Čapek rozvíjel za první světové války kresbách a akvarelech velkého formátu.. (cit. z posudku Pavly Pečinkové), kopie posudku přiložena |
autor | 1887 - 1945 |
Popis
O autorovi
Josef Čapek, narozený 23. března 1887 v Hronově, byl význačným českým malířem, grafikem, knižním ilustrátorem a spisovatelem první poloviny 20. století. Zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Byl starším bratrem Karla Čapka, významného českého spisovatele.
Po absolvování střední školy v roce 1903 se Josef Čapek rozhodl pracovat jako dělník v úpické továrně F. M. Oberländera. Ovšem jeho vášeň pro umění ho přivedla do Prahy, kde začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole. Zde se také setkal se svou budoucí manželkou Jarmilou Pospíšilovou.
V roce 1910 se vydal s Karlem do Paříže, kde navštěvoval Colarossiho akademii a kde oba bratři společně začali psát první verzi dramatu "Loupežník". Po návratu do Prahy se zapojili do bouřlivých debat mezi umělci. V důsledku toho opustili spolek Mánes a stali se zakládajícími členy nové Skupiny výtvarných umělců.
Josef Čapek byl zpočátku ovlivněn pocézannovskou francouzskou malbou, ale brzy začal experimentovat s kubismem. Jeho díla se vyznačují silným emotivním nábojem a na přelomu války vytvořil několik cyklů symbolizujících válku. Velmi ho inspirovaly dětské motivy a krajinářství. Jako jevištní výtvarník spolupracoval s mnoha významnými divadly, včetně Národního divadla v Praze, Státního divadla v Brně a Městského divadla na Vinohradech.
Tento talentovaný umělec zanechal trvalý otisk v českém umění, a i přes tragický závěr svého života zůstává jeho odkaz nezapomenutelným.