Popis
Mytologie
Datace: rok 1884
Technika: kresba úhlem a křídou na papíře
Nesignováno
Rozměry malby: 65 x 44 cm
Stav: velmi dobrý, viz foto, nerámováno
Provenience: Významná privátní sbírka, dílo původně pochází z pozůstalosti Maxe Pirnera
Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová
Z posudku: Posuzované dílo „Mytologie“ je originálním, vzácným a typickým alegoricko-symbolistním kresebným dílem Maxmiliána Pirnera, profesora Akademie výtvarných umění v Praze, jednoho z nejvýznamnějších umělců pozdního devatenáctého a počátku dvacátého století, představitele evropského pozdního romantismu a příslušníka druhé vrstvy generace Národního divadla. Jeho spojení novoromantické poetiky s tajuplnými, post-alegorickými vizemi je unikátní a činí z Maxe Pirnera jednoho z ústředních iniciátorů českého malířského symbolismu.
Posuzovaná uhlokresba „Mytologie“ je sběratelsky velmi zajímavou položkou, neboť představuje jednu z finálních kompozičních studií k autorově stejnojmennému medailonu pro slavnou publikaci „Allegorien und Embleme“. „Alegorie a emblémy“ byla alba, která vycházela mezi léty 1882 -1884 ve Vídni, Praze a Lipsku. Představovala nejvýpravnější a nejcelistvější příručku dobových alegorií, personifikací a symbolů. Cílem vydavatele Martina Gerlacha bylo, aby přední umělci vytvořili ikonografii nové doby, která by naplnila staré pojmy novým obsahem.
O autorovi
Maxmilián Pirner, český malíř, ilustrátor a kreslíř období akademismu a symbolismu, se narodil 13. února 1854 v Sušici. Jeho rodiče byli soudní rada Jan Pirner a jeho manželka. Maxmilián Pirner studoval monumentální malbu na pražské Akademii výtvarných umění u Josefa Matyáše Trenkwalda a později na vídeňské Akademii.
Po studiích a studijní cestě do Mnichova a Alp se usadil ve Vídni, kde vystavoval s Wiener Sezession. V roce 1887 byl povolán učit na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se stal profesorem, a později i rektorem. Jako pedagog ovlivnil dvě generace žáků a byl oblíbený pro svou přístupnost. Byl členem Krasoumné jednoty, České královské akademie a Jednoty umělců výtvarných.
Maxmilián Pirner se oženil s Josefou Pintzovou a měli spolu tři děti. Jeho syn Karel Pirner byl spisovatel a technik. Maxmilián Pirner zemřel v roce 1924 a jeho urna byla uložena v kolumbáriu Husova sboru ve Zbraslavi.
Jeho tvorba byla ovlivněna filozofií, literaturou a pohyboval se od ilustrací klasického románu a alegorií přes mytologii až k pohádkovým námětům neoromantismu. Zpočátku se věnoval monumentální akademické malbě, ale později přešel k symbolismu a secesi, kde jeho díla zdobila fantazie, ironie a sarkasmus. I po formální stránce se vyvinul od monumentální akademické malby k intimnějšímu stylu symbolismu a secese.
