Základní údaje
| Poznámka | Provenience: Dílo pochází z významné sbírky. Pravost potvrzena Mgr. Martinou Švikovou. |
| Informace | Obraz s názvem Dvojice u pomníku vznikl v závěrečné etapě tvorby jednoho z posledních klasiků brněnské poválečné malby Bohumíra Matala. Pomník ve střední části triptychu obklopují po obou stranách pro Matalovo pozdní dílo typické útvary – postavy, stylizované do podoby bravurně zvládnutého malířského znaku, jehož linie se dynamicky protínají a kroutí v úzkých nikách vymezených stísněným okolním prostorem. Ústřední pomník tvořený méně životnou postavou stojící na podestě je barevně redukován na několik odstínů okrů, hnědí a červení s výrazným uplatněním barevnosti a struktury podkladové desky. Odlišnost pomníku od dvojice postranních fi gur je kromě barevného pojetí daná také větší kompaktností jeho tvaru, vycházejícího z vlastního jádra fi gury, nikoli z vymezení okolním prostorem. Prostor kolem této postavy je navíc pojednán výrazně odlišným způsobem, který nacházíme v několika málo Matalových pracích z let 1984 a 1985, mezi nimiž zaujímá obraz Dvojice u pomníku díky svým koloristickým kvalitám poměrně výjimečné postavení. Utváření pozadí prostřednictvím horizontálních pásů v pravidelně se stupňujících valérech modré barvy, evokujících vzdušnost, volnost a svobodu, nalezl následně vrcholnou podobu v kontextu Matalových maleb z cyklu Vesmírných haraburdí (Muzeum města Brna). Díky interpretační bohatosti, zaměření na základní hodnoty lidského života a výjimečnému barevnému a tvarovému vidění patří Matalovy malby mezi trvalé hodnoty českého malířství. Mgr. Martina Šviková |
Popis
O autorovi
Bohumír Matal se narodil 13. února 1922 v Brně. V letech 1937–1942 absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně pod vedením profesorů Emanuela Hrbka a Františka Václava Süssera. Od mládí projevoval výrazný umělecký talent, což si všiml jeho strýc učitel a podporoval ho v malování, zejména monumentální realistické fauny a flóry na velkých plátnech s olejovými barvami.
Během druhé světové války, v roce 1942, byl Matal zatčen za protifašistickou činnost a následně deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau. Po návratu z tábora se věnoval umění a stal se nejmladším členem Skupiny 42. V rámci skupiny se seznámil s mnoha významnými umělci a kritiky, mezi které patřili František Gross, František Hudeček, Jan Smetana, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jiří Kolář, Jindřich Chaloupecký a básník Ivan Blatný.
V roce 1946 vystavoval v Paříži a inspiroval se pracemi Georga Braque. O rok později měl svou první samostatnou výstavu v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně. Jeho díla často reflektovala náměty spojené s civilizací a industrializací.
Ve 50. letech založil společně s Jánušem Kubíčkem brněnskou skupinu, která se později stala známá jako Brno 57. V průběhu své kariéry Matal čelil tlaku komunistického režimu, což ho přimělo k odchodu z Brna v roce 1972. Usadil se v Doubravníku, kde si upravil starý mlýn na ateliér. V tomto období jeho dílo začalo reflektovat zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu.
Bohumír Matal zemřel 7. července 1988 v Doubravníku. Jeho významné dílo ovlivněné surrealismem, lyrickou abstrakcí a experimentem je zastoupeno v řadě galerií a muzeí v České republice.
