1929 Tempera, překližka 27 x 35 cm Vpravo a vlevo dole „Zrzavý 1929“ a „J.Z. 1929“ Jan Zrzavý významně zasáhl do vývoje naší moderní kultury svou autentickou tvůrčí imaginací, v níž propojil českou linií duchovního lyrismu s evropským modernismem. Velmi brzy našel vlastní způsob vyjádření, který jevovou skutečnost zrcadlí nepřímo, v promyšlených znameních a symbolech. Z odborného posudku PhDr. Rey Michalové PhD.: '„Loďky v přístavu“, ztvárňující autorovu obdivovanou bretaňskou krajinu, jsou Zrzavého překrásným dílem, o němž by se dalo říci, že vzniklo jako „soustředěná meditace”, bravurně propojující autorovo svébytné vidění světa s konkrétní realitou v řádu maximální harmonie. Ve scenérii s mlčenlivými skořepinami bárek pohupujícími se v rytmu kadeřavých vlnek, rámované rustikálními hmotami přístavních mol, se autorovi bravurně podařilo zachytit snový okamžik nehybné rovnováhy, jež je výsledkem vzájemného působení dvou sil - země a moře. Lze tu hovořit o „klidu ve věčném pohybu”. Pro malířství se Jan Zrzavý rozhodl již v útlém věku a za svým cílem si šel přes počáteční odpor rodiny, špatný zdravotní stav a nakonec i neschopnost přizpůsobit se požadavkům akademické výuky. Studium na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Dítěte pro něj bylo příliš formalistické, považoval je za zbytečné a ze školy se nechal v roce 1909 vyloučit. Okouzloval ho především lyrický, uzavřený, snově měkký tvar. Jeho obraznost formovaly časté cesty a pobyty v cizině, zejména v Itálii a ve Francii.' Reprodukováno: A. Friedl, Jan Zrzavý, Melantrich, Praha, 1939, č. 13 Vystavováno Uměleckou besedou.