#24

Emil Filla
(1882 – 1953)

Hráči šachu

Filla Emil - Hráči šachu
Filla Emil - Hráči šachu
Filla Emil - Hráči šachu
#24

Emil Filla
(1882 – 1953)

Hráči šachu

Arts
Žádné limity
440 zobrazení
Prodáno za
11 200 000 Kč
European Arts
European Arts
Vyvolávací cena: 8 500 000 Kč
22. 5. 2022 13:00

Základní údaje

technika
Olej na kartonu adjustovaném na plátně
rozměr
50 x 61 cm
rok
1908
signatura
LD Emil Filla 1908
rám
rámováno, pod sklem
autor
1882 - 1953

Popis

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa. Publikováno: | Vojtěch Lahoda, Emil Filla, Praha, 2007, s. 84. Z posudku PhDr. Karla Srpa: Máme před sebou obraz, jímž si konečně můžeme podstatně scelit názor na Fillův vývoj v období, které bylo pro něj nejdůležitější, kdy byl členem skupiny Osma, a to na motivu, jenž jej velmi zajímal, motivu hry, který se členům Osmy rozpadl především do dvou her: šachů a karet. Hráčům šachů se Filla věnoval minimálně dvakrát. Známe dva obrazy, jež se stále nacházejí v soukromých sbírkách, jedním jsou tito posuzovaní hráči, jimž dal Filla název Hráči šachu (viz katalog jeho retrospektivy v Mánesu v květnu 1932 (č. k. 17), kdy již byl jeho majitelem J. Stránský), druhým obrazem jsou větší Hráči (1908, olej, plátno, 70 x 83 cm), rovněž vystavení na Fillově retrospektivě v roce 1932. O obraze Hráči šachu nelze říci, že by byl předstupněm Hráčů, jde o samostatnou kompozici, kterou jsme dosud mohli posoudit jen podle černobíle reprodukce (viz Vojtěch Lahoda, Emil Filla, 2007, obr. 73, s. 84). Jde o promyšlenou souhru tří postav, o vyváženou diagonální kompozici, určenou rozmístěním šachovnice, na bílém ubruse, kterou vyvažují dvě souběžné horizontální linie členící zadní stěnu. Do již takto dramaticky pojatého interiéru rozmístil Filla tři mužské postavy, jednu rostoucí z pravého spodního rohu, otočenou k divákovi zády, jejíž barevné pojetí mohutných zad předurčilo barevnou podobu zadní stěny, druhou, reprezentující zamyšleného protihráče, znázorněného z profi lu, podpírajícího si v zadumání hlavu, jehož ruka mu na tvář vrhá temný stín, a třetí, zastoupenou starším mužem stojícím nad šachovnicí a soustředěně pozorujícím změť fi gurek nacházejících se před ním. Fillova výrazná diagonalizace znázornění naznačovala, že scéně přihlíží ještě čtvrtá postava, nacházející se v místě signatury, jíž byl autor sám. Fillův obraz je podstatným objevem, skvostem, jenž výrazně rozšiřuje znalost skupiny Osma, stojící u zrodu českého moderního malířství. Naznačuje dva Fillovy směry: jednak psychologizaci, která jej zřetelně v těchto letech přitahovala, jednak zájem o redukovaný prostor, s nímž bude dále pracovat. Obraz je přitažlivý i svou barevností, odstíny hnědí a šedí obklopujících zářící bílou plochu, v jednom rohu výrazně vymezenou černým stínem. Fillu přitahovalo vyjádření prázdného vnitřního prostoru, obklopeného postavami, do nějž soustředil dramatické napětí, hra mu, obdobně jako Dostojevskému, jehož tehdy obdivoval, znamenala osud. Obdobná jedinečná díla se na našich a dalších prestižních aukcích objevují pouze výjimečně a draží se v rozmezí 12 000 000 – 15 000 000 CZK

O autorovi

Emil Filla se narodil 3. dubna 1882 v Chropyni. V letech 1903 - 1906 studoval monumentální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Vlaho Bukovace. Kvůli nespokojenosti s konvenčními metodami a náplní výuky školu opustil po třech letech. Ve svých raných letech byl Filla silně ovlivněn dílem Edvarda Muncha, a následně se přiklonil ke kubismu, který se v jeho díle začal projevovat od roku 1910.

Během své kariéry byl členem několika uměleckých skupin. Nejprve se stal členem skupiny Osma, s níž vystavoval v letech 1907 a 1908. V roce 1909 se přidal ke Spolku výtvarných umělců Mánes, kde setrval – s výjimkou období působení ve Skupině výtvarných umělců mezi lety 1911 – 1914 – až do své smrti.

V roce 1945 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Během svého života se věnoval nejen malbě a grafice, ale také sochařství a teorii výtvarného umění. Byl také spoluredaktorem Volných směrů a formoval směřování českého kulturního dění především v meziválečném období. Jeho raná tvorba byla ovlivněna expresionismem a později Picassovým kubismem. Ve svém závěrečném období se přiklonil k realistické krajinomalbě, zejména krajin Českého středohoří. Tyto krajiny byly inspirovány dílem holandského krajináře Jana van Goyena.

Kromě své umělecké kariéry prodělal Filla během druhé světové války těžké období v koncentračním táboře v Buchenwaldu, kde trpěl zdravotními problémy, které trvale poznamenaly jeho zdraví. Po válce, navzdory komunistickému režimu, který propagoval socialistický realismus, se Filla nadále věnoval svému umění.

Emil Filla zemřel 7. října v Praze.

Mohlo by se Vám líbit

Prozkoumejte další položky z tohoto výběru, který zaručeně povzbudí vaše smysly a podnítí Vaši představivost.
Zobrazit celý výběr